Džamal a papoušek

Džamal si vždycky přál mít doma ptáčka. Nemohl ani uvěřit, když jednoho dne přinesl tatínek velkou krabici. Rozbalil ji a uvnitř našel krásného žluto červeného papouška. Džamal byl šťastný. První večer strávil Džamal v rozmluvě se svým novým přítelem.

Džamal řekl: "Ahoj papoušku, chci se o tebe opravdu dobře starat, proto potřebuju vědět o tobě všechno. Nejdřív ze všeho - můžeš mi říct, co nejraději jíš?"

"Semínka"

"A jak je jíš?"

Papoušek vyvětloval: " Držím je mýma nožkama a jím jako sendvič. Umím dobře rozpůlit skořápku semínka svým jazykem. Za tuhle schopnost vděčím Alláhovi."

On je Bůh, stvořitel, tvůrce i utvářející. Jemu přísluší jména překrásná a Jeho slaví vše, co na nebesích je i na zemi - On mocný je i moudrý! 59/24

Džamal pokračoval v otázkách: " Jsem zvědavý, jak jsi přišel ke svým překrásným barvám tvého peří.:

"Jako všichni ostatní ptáci. Uvnitř peří mám zvláštní látku, která zabarvení způsobuje. Věděl jsi, že když mi nějaké pírko upadne, naroste mi za něj nové a má úplně stejné barvy? To je další důkaz dokonalosti Alláhova tvoření."

"To je opravdu úžasné. Vím, že můžeš napodobovat i zvuky, které slyšíš. Jak to děláš?"

"Umím napodobovat zvuky, které slyším, ale nerozumím jim. I to je podle Alláhovy vůle.

Džamal se zamyslel: " Můj obdiv k Alláhovi je každým okamžikem větší, když se na tebe dívám. Udělám vše pro to, aby se ti u mě líbilo a cítil ses tu dobře. Vítej doma, papoušku!"

"Pamatuj si!" řekl ještě papoušek. "Nejlepší věc, kterou můžeme udělat, když vidíme dokonalost Alláhova tvoření, je vzpomínat Jeho velikost, děkovat Mu a stále udržovat Alláha v našich myslích.