Důležitost dobrých slov

Anas je hezký, dobře se chovající a pracující chlapec. Jeho tatínek se musel na čas vzdálit do jiného města a Anase nechal s jeho přáteli.

Krátce poté, co se Anas a jeho rodiče přistěhovali, přišli k nim na návštěvu sousedé z domu. Anas byl velmi rád, protože tam bylo několik děti jeho věku. Měl je moc rád a stali se velmi dobrými přáteli. Ale mezi nimi byl jeden kluk, jmenoval se Irfan, který vždy kazil nějaké hry, pokud se nehrály dle něj.

Jednoho dne si děti hrály na zahradě a Irfan se k nim chtěl připojil. Hrály si s novou Anasovou hračkou. Děti nebyly rády, když se k nim Irfan chtěl přidat. Znaly ho. Věděly, že zase hru něčím naruší. Irfan se rozčílil, že si ho nikdo nevšímá. Sebral hračku a praštil s ní o zem, až ji rozbil.
Anas se velmi rozčílil a i ostatní chlapci se začali s Irfanem hádat.

Strejda Afsa slyšel hlasy a odíval se z okna. Měl děti moc rád. Často s nimi mluvil o Alláhovi, o Jeho požehnáních a o tom, co nám Alláh přikazal. Když uviděl hádající se chlapce, šel hned k nim. Irfan brečel. Chlapci mu řekli, co se stalo. Pak si všichni sedli do zahrady a povídali si.

Anas vysvětloval: „Strejdo Afsare, vždy si s kamarády hezky hrajeme, ale Irfan nám to vždy překazí. Nechceme už s ním nikdy více kamarádit.“

„Ale oni nedělají to, co já chci.“ přidal se Irfan.

Strýc řekl: „Pojďte sem kluci. Všichni se chceme cítit dobře, žít si poklidný život a najít přátelství. Ale to není všechno. Pokud se chceme cítit dobře, nemůžeme se řídit jen tím, co chceme my. Na dobrém přátelství se musí pracovat. Věřící, kteří se bojí Alláha se chovají jinak: jsou trpělivý, odpouštějící ostatním. Když se někdo mezi nimi chová špatně, nehádají se s ním.

Anas se zeptal: „Ale strejdo, co tedy máme dělat, když k nám přijde někdo takový, kdo používá špatná slova?“

„Jistě, musíme dělat, jak nám Alláh přikázal. Alláh nám řekl v Koránu jak:

Dobré a špatné skutky si nejsou rovné; odplácej tím, co lepší je, a hle, ten, mezi nímž a tebou bylo nepřátelství, se stane jakoby přítelem horoucím. 41/34

I náš prorok radil muslimům chovat se k druhým hezky. … „Kdokoli si přeje být ochráněn od ohně a vstoupit do ráje by měl zemřít s vírou v Alláha, a měl by se chovat k druhým tak, jak by si přál, aby se oni chovali k němu.“
děti mu poděkovali a slíbili, že se budou příště chovat jinak.

Odkud se bere pokora věřících?
V Koránu Alláh nabádá věřící, aby byli pokorní. Věřící jsou ti, kteří ví, že Alláh stvořil vše, že vše patří jen Alláhu, a že Alláh dal každému požehnání. Z toho důvodu nezáleží na tom, jak je kdo krásný, bohatý, nebo chytrý.
Služebníci Milosrdného jsou ti, kdož pokorně chodí po zemi, a když jsou osloveni lidmi pošetilými,odpovídají: „Mír s vámi!“ -25/63