Amar a želva

Jednoho dne si Amar četl jeden ze svých oblíbených příběhů o zajíci a želvě. Smál se tomu, co se stalo zajíci, a přemýšlel nad tím, jak důležité bylo pro želvu používat vlastní hlavu. Přemýšlel nad tím, že chytrost znamená více než tělesné přednosti. Zatímco přemýšlel, náhle želva z příběhu obživla a začala na něj přímo ze stránky mluvit.

"Ahoj Amare! To je skvělé - jsi tak malý, a přesto dost chytrý na to, abys viděl to, co tento příběh o mně a zajíci přináší."

Amar se zeptal: "Kolik ti je?"

Želva odpověděla: "Nejsem tak mladá, jak vypadám. Je mi právě 45 let. My želvy žijeme kolem 60 let, víš. Ale existují i želvy, které se dožívají mnohem více."

Jemu náleží vše, co na nebesích je i na zemi, a On je soběstačný, chvályhodný. 22/64

"Jaké podnebí máš nejradši?" ptal se Amar.

"Pro naše přežití je důležité teplo, Amare. Naše tělesná teplota se mění v závislosti na okolí, a je vždy o něco nižší než okolní vzduch. Náš trávicí systém se zrychluje, když se teplota zvedá. Když nás Alláh stvořil, dal nám vše, aby nám usnadnil přežití i ve velkém horku. Potřebujeme všechny dary, které nám Alláh všemohoucí udělil.

Amar se zajímal dále: "Co nejraději jíš?"

"Máme rády žluté plody. Naše oči jsou jsou velmi bystré, a vidí žlutou nejlépe. To znamená, že můžeme lehko najít naše oblíbené jídlo."

Amar už měl připravenou další otázku: "Přezimuješ?"

"Ano, když se ochladí, asi tak od října, a začíná být dost obtížné hledat potravu, pak naše těla zpomalují, a my se tak chráníme několikaměsíčním spánkem. Naše srdce i dýchání zpomalují. Spíme od října do března. Protože Allah nás tak stvořil, nemůžeme zůstat celou zimu vzhůru, když nemůžeme najít nic k jídlu. To by se nám mohlo stát osudným. takto nás Alláh ochránil."

Amar pokračoval v otázkách: "Vím, že ty žiješ na souši, ale myslím, že existují i želvy, co žijí ve vodě. Můžeš mi o nich něco říct?"

Želva se zasmála: "Máš pravdu Amare. Existují i vodní želvy. Některé žijí ve sladké vodě, jiné v moři. A já žiju na souši. Mám ráda pole a  lehkou půdu. Sladkovodní želvy, ty co se chovají i v akváriích, mají rády jezera a řeky. Mořské želvy zase mají rády teplá moře a na souš chodí klást svá vajíčka. Řeknu ti něco o karetě, mořské želvě."

"Karety chodí na horké pláže klást svá vajíčka. Alláh pomáhá malým želvičkám najít po vylíhnutí cestu přímo k moři, kde budou žít. Jak tyto malé želvičky poznají, kam mají jít. Jak mohou vědět, že moře je pro ně nejlepší místo k přežití? Odpověď je ta, že Alláh jim dal tyto vědomosti."

Amar řekl:" Máš pravdu, každý by měl vědět, že svět je plný Alláhových darů. Musíme si stále pamatovat, že ty, já, všechna zvířata a stromy a vše ostatni jsou znameními od Alláha."

"Moc rád jsem si s tebou povídal. Moc ti děkuju za vše, co jsi mě naučila. Ahoj"

"Ahoj chlapče" odpověděla želva...